Kinetóza neboli nemoc z pohybu není nemoc jako taková, pouze nepříjemný stav. Může vzniknout z jakéhokoliv jiného způsobu přemístění těla z místa na místo než chůzí či během – tyto pohyby jsou lidem od přírody dané, proto v těle nevzniká problém s interpretací takového pohybu. Podle lékařů trpí kinetózou přibližně 5% cestujících autobusem či automobilem, ale pouze do 1% osob cestujících vlakem nebo letadlem.
Vznik tohoto jevu je spojen s rovnovážným ústrojím, orgánem, který je lokalizován ve vnitřním uchu. Je to systém tří na sebe kolmých kanálků, ve kterých se přelévá tekutina, čímž je vytvářena informace o pohybu těla. Nevolno člověku začne být jakmile to, co vidí naše oči, neodpovídá pocitům, které zaznamenává rovnovážné ústrojí.
V průběhu jízdy dopravním prostředkem totiž přicházejí do mozku dvě protichůdné informace o tom, co se děje s tělem. Oči, které se dívají ven, vidí jen nepatrný pohyb. Naopak tělo dostává jasné signály o tom, že je v pohybu – například pravidelným pohybem nahoru a dolů či do stran. Prostě se hýbete, i když pro to nic neděláte. A právě to organismus mate. V centrální nervové soustavě dochází k dezorientaci a podráždění vegetativního nervstva. To se projeví poklesem krevního tlaku, bledostí, nucením na zvracení, nebo posléze zvracením.
Nejhorší je to proto v situaci, kdy si třeba čtete. Oko sleduje písmena – ta se nehýbou vůbec, a tělo zaznamenává změnu polohy. V tomto případě se lidem se sklonem ke kinetóze – jak lékaři cestovní nevolnosti přesně říkají – udělá zle téměř stoprocentně. Už jste si například všimli, že vám není nevolno ani v serpentinách, když sedíte za volantem? A naopak i na rovné dálnici nutíte k zastavení, když sedíte za řidičem? Rozdíl je z velké části dán zorným polem. Čím větší je, tím má mozek větší šanci si „všimnout“, že tělo je v pohybu.
Pro rozvoj kinetózy nemusí být rozpor pouze ve formě „tělo se pohybuje, oči registrují klid“. Situace může být i opačná – např. stojíme-li na mostě a pozorujeme vodu protékající pod ním, registrují oči změnu okolí (tedy centrum to hodnotí jako pohyb těla), zatímco rovnovážné ústrojí vysílá informaci, že tělo je v klidu – stojí.
Kinetóza se projevuje jak u koho. Typická je nevolnost, po které často následuje zvracení. Někdo při kinetóze zvýšeně zívá, mohou se dostavovat bolesti hlavy, typická je bledost, nízký krevní tlak, případně říhání, plynatost, nadměrná tvorba slin, závrať, zalití studeným potem.
Prevence a léčba symptomů
Hlavní prevencí kinetózy je vyhýbat se pohybu, který ji spouští, ačkoli někdy to ne úplně jde. Když už je nutné absolvovat pohyb, při kterém nám hrozí kinetóza, najíme se před tím jen lehce (úplně prázdný žaludek není ideální), vyhneme se konzumaci tučných těžkých jídel a alkoholu. Většině lidem při nevolnosti v dopravním prostředku pomáhá sedět tak, aby mohli pozorovat trasu (v autě místo spolujezdce, v autobuse místo vepředu). Máme-li možnost, ideální místo, kam nasměrovat náš pohled pro prevenci kinetózy, je horizont.
Riziko nástupu kinetózy snižuje pocit, že můžeme pohyb ovlivnit – proto se málokdy dělá při cestování zle řidičům. Jednou z možností, jak eliminovat kinetózu, je při jízdě usnout. Pak totiž naše centrum vyhodnocování vjemů nedostává informaci od zraku, pouze informaci z rovnovážného ústrojí, která tak není s ničím v rozporu.
Pro prevenci kinetózy existuje mnoho různých prostředků – od homeopatik, přes žvýkačky proti nevolnosti, po léky (např. Kinedryl). Vhodný je také přísun čerstvého vzduchu – doporučuje se otevřít okénko, pustit větrák, dělat časté zastávky s procházkou či proběhnutím se. Někomu při cestování pomáhá poslouchání hudby (nejlépe do sluchátek a zavřít oči), ačkoliv to spíše než na obalamutění centrálního nervového systému pomáhá navození pocitu relaxace. Kinetóza je totiž do jisté míry psychicky ovlivnitelná. Proto jí lze hlavně u dětí předcházet především nepřipomínáním možnosti nevolnosti a dále zabavením nějakou činností (zpívání, povídání…).
Proti kinetóze se tradičně užívá Kinedryl – podáváme nejlépe 30 minut před jízdou (v případě nástupu potíží během jízdy či delší jízdě užíváme i během jízdy). Další možností jsou žvýkačky proti nevolnosti Travel Gum (také vhodné užít 15 – 30 minut před jízdou). Prokázané účinky proti nevolnosti a zvracení má také zázvor, pomáhá cucání zázvorových bonbónů, žvýkání zázvorových žvýkaček, případně čerstvého zázvoru, popíjení zázvorového čaje.
Při rozvíjejících se projevech kinetózy není na místě být optimista a domnívat se, že to se „rozdýchá“. Je lepší sehnat si pytlík pro případ, že se naše středisko pro vyhodnocování vjemů rozhodne, že na takový rozpor ve vjemech zareaguje zvracením.
Kinetóza může v některých případech plynout i z jiného onemocnění. Je-li podezření na takovou příčinu (obvykle objeví-li se kinetóza v situacích, ve kterých se dříve neobjevovala), je potřeba důkladnější vyšetření. Komplikací kinetózy může být také přetrvávání příznaků i po skončení situace, která kinetózu vyvolala (několikadenní nevolnosti po návratu z plavby apod.).